Tentokrát se budeme věnovat dětem, které již využívají několik základních slov, ale bylo by žádoucí, aby mluvily mnohem více.
Proč nemluví? Kde je zakopaný pes?
Velmi často se stává, že rodiče upraví svoji řeč směrem k dítěti, přestanou používat sáhodlouhá souvětí, složitá spojení atd. a dítě se díky tomu ihned posune dál v porozumění a přidá si do aktivní slovní zásoby nová slova. Jenže pak nastane zlom. Sice už umí několik slov, ale všude píší, že by už mělo zvládat slova spojovat do dvouslovných vět. Proč se mu to nedaří?
Protože jeho aktivní slovní zásoba obsahuje pouze MINIMUM SLOVES nebo slabik vyjadřující pohyb, touhu či přání.
Většinou se děti naučí rychle používat spojení táta pa, táta brm, protože většina tatínků jim každý den odjíždí do práce. Další dvouslovné věty často přichází ve spojení s jídlem. Poté by měla přijít spojení s touhou. Dej, podej, dones, přines, ukaž, půjč mi atd.
Jenže to je už pro děti s malou aktivní slovní zásobou těžké. Všechna tato slova dobře znají, výborně jim rozumí, ale použijí z nich tak jedno či dvě a nejčastěji je nahrazují gestem neboli ukázáním na věc. Vy ve snaze jim vyhovět se uspokojíte tímto gestem, protože si vzájemně rozumíte, čímž dítě ztrácí potřebu slovně komunikovat.
Ale co teď? Chcete to změnit?
Přestaňte postupně jednotlivým gestům rozumět. Rozšiřte dítěti zásobu sloves, a to například za pomoci naší pomůcky Rozšiřujeme slovní zásobu u nejmenších nebo Slovesa, základ dvouslovných vět.
Tyto pomůcky Vám nabídnou vizualizaci a také jednoduché slabiky pro dítě, čímž dokáží vyjádřit vlastní potřebu. Ve chvíli, kdy si jednoduché slabiky vyjadřující pohyb, přání a touhu osvojí, tak jim můžete ukázat, jak použít slabiky ve spojení s podstatným jménem, které již dlouhodobě používají (jako máma, táta, děda, bába atd.). Posunete se tak nejen v množství slov, které dítě využívá v řeči o krok vpřed, doplníte mu zásobu sloves, ale také ukážete dítěti, jak správně tvořit dvouslovné věty.
